Členové katedry se vedle celé řady publikačních aktivit spolupodílí rovněž na vydávání čtvrtletníků Středoevropské politické studie (v on-line i tištěné verzi) a Politologický časopis a také na řadě neperiodických publikací.
Počet publikací: 58
Journal of Language and Politics, rok: 2024, DOI
European Political Science, rok: 2024, ročník: neuveden, vydání: neuveden, DOI
Frontiers in Political Science, rok: 2024, ročník: 6, vydání: June, DOI
East European Politics, rok: 2024, ročník: 40, vydání: 1, DOI
Regional & Federal Studies, rok: 2024, DOI
Sociologický časopis, rok: 2024, ročník: 60, vydání: 1, DOI
Journal of Contemporary European Studies, rok: 2024, ročník: 32, vydání: 4, DOI
British Journal of Politics and International Relations, rok: 2024, ročník: 26, vydání: 4, DOI
Energy Research & Social Science, rok: 2024, ročník: 112, vydání: June, DOI
Journal of European Public Policy, rok: 2024, DOI
Kniha Evropský mezičas se zabývá řadou otázek, před kterými v současnosti stojí země Evropské unie. Důsledky opakovaného rozšíření, odmítnutí evropské ústavní smlouvy občany, sílící pochybnosti o cíli a potřebě další integrace, ekonomické a finanční obtíže, nová vnější ohrožení a vzrůstající problémy s integrací některých sociálně, nábožensky či jinak definovaných skupin
Publikace s názvem Lidská práva v Evropské unii si v prvé řadě klade za cíl teoreticky popsat, zda a případně jak dochází k postupnému prorůstání vlivu nadnárodní úrovně vlády do tradiční sféry zájmu národních států - úpravy a provádění problematiky lidských práv. Jak se do státního monopolu rozhodování o nakládání se subjekty v jurisdikci státu vměstná nadnárodní autorita? ...
Pavel Dufek (Katedra Politologie FSS), Hubert Smekal (KMVES FSS) a kol. vydali v nakladatelství Wolters Kluwer knihu "Lidská práva v mezinárodní politice", na níž se z naší katedry autorsky podíleli také Ivo Pospíšil a Katarína Šipulová...
Kniha autorů z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity je v českém prostředí unikátní publikací, která vůbec poprvé nabízí souborný vhled do hlavních oblastí oboru Mezinárodní vztahy. V devíti kapitolách čtenářům předkládá komplexní rozbor hlavních konceptů, aktérů a témat, jež jsou určující pro reálné dění ve světě i pro odborné studium současného mezinárodního systému...
Současný výzkum evropských studií se více než v minulosti soustředí na procedurální stránku současné politiky EU. Nejde jen o obecnou interpretaci událostí a hledání trendů, ale o detailní pochopení současnosti z hlediska procesu. Ruku v ruce s rozvíjejícím se výzkumem evropské politiky je kladen důraz na nová, ne tolik probádaná témata. Patří mezi ně i lokální politika v kontextu evropské integrace...
Významný český politolog a emeritní rektor Masarykovy univerzity reaguje souborem originálních esejů na krizi Evropy a oslabení Západu a výzvy, před kterými stojí naše evropská společnost. Přehledně popisuje také problémy naší zahraniční politiky, které svými vnitřními spory a nekoncepčností způsobuje stávající vláda...
Hlavním cílem tohoto sborníku je po deseti letech změn, jimiž prošel region střední a východní Evropy, provést dílčí hodnocení a alespoň rámcová srovnání národnostní politiky a vztahu mezi majoritou a minoritou v tomto regionu. Státy zařazené do sborníku byly pracovně rozděleny do tří kategorií, jež v sobě shrnují jak odlišné determinanty (historické, politické, sociální), tak i různé přístupy k národnostní politice...
Publikace se zabývá rolí, kterou parlamenty členských zemí EU měly a mají jako kolektivní aktér politického systému EU. Publikace vysvětluje historický vývoj tohoto aktérství a poté cílí na jeho současnou podobu. V této souvislosti studie analyzuje využití instrumentů, jež parlamenty dostaly k dispozici Lisabonskou smlouvou.
Dvě desetiletí uplynula od přechodů zemí střední a východní Evropy k demokracii. Dnes státy západní a středovýchodní Evropy sdílejí společný politický prostor Evropské unie. Vytváří to fascinující příležitost pro analýzu podobností a rozdílů mezi nimi. V této knize Vít Hloušek a Lubomír Kopeček kriticky aplikují koncept stranických rodin na politické strany v české republice, Maďarsku, Polsku, na Slovensku a ve Slovinsku...
Více než dvacet let zkušeností s demokratickým vládnutím umožňuje vnímat většinu zemí střední a východní Evropy jako stabilní demokracie, které už nečelí problémům spjatým s post-komunistickou tranzicí, ale novým výzvám pramenícím z aktuálních politických problémů. Současná ekonomická krize v jistém slova smyslu problematizuje tradiční postavení různých politických aktérů a potenciálně může vést k další personalizaci politiky. ...
Publikace se zaměřuje na analýzu programů vývoje a výroby jaderných zbraní ve státech, které nepatří mezi původní jaderné velmoci studené války. Pro tyto státy je charakteristické, že nebyly přijaty za oficiální členy „jaderného klubu“ a jejich jaderné programy byly v 90. letech 20. stol. mezinárodním společenstvím vnímány se značnými obavami. Důvodem těchto obav byla v některých případech především povaha režimů vládnoucích v těchto zemích...
Studie se zabývá základním napětím v koncepci menšinových práv, která se pohybuje na pomezí univerzalismu individuálních lidských práv a partikularismu přínáležitosti k určité sociální skupině. Toto napětí je ilustrováno na filozofických východiscích menšinové ochrany (spor mezi liberalismem a komunitarismem), na historickém vývoji ochrany menšin a zejména na příkladě střetu mezi individuálním právem volby menšinové identity