Národnostní politika v postkomunistických zemích

Hlavním cílem tohoto sborníku je po deseti letech změn, jimiž prošel region střední a východní Evropy, provést dílčí hodnocení a alespoň rámcová srovnání národnostní politiky a vztahu mezi majoritou a minoritou v tomto regionu. Státy zařazené do sborníku byly pracovně rozděleny do tří kategorií, jež v sobě shrnují jak odlišné determinanty (historické, politické, sociální), tak i různé přístupy k národnostní politice. První skupinu tvoří Česká republika a země Visegrádské skupiny, které měly v mnoha rysech podobný vývoj a navíc se vyznačují určitou mírou koordinace svých aktivit. Do druhé skupiny byly zařazeny státy vzniklé po rozpadu Sovětského svazu, v nichž je v tomto směru specifická situace především z důvodu dlouholeté rusifikace. Nakonec byla pozornost věnována prostoru bývalé Jugoslávie, kde se dlouhodobě projevuje napětí národnostní povahy, které v poslední době přerostlo do otevřeného válečného konfliktu. Zvolená struktura je jedním ze základních předpokladů pro perspektivu komparace národnostních politik v tomto regionu.