Môžeš mi prosím povedať, kde si absolvovala svoju stáž?

Během studia jsem zakusila hned několik stáží. Ještě na bakaláři jsem strávila čtyři měsíce v redakci Euractiv.cz. Potom jsem hned v prvním semestru na magistrovi vyrazila na pět měsíců do bruselské kanceláře think-tanku EUROPEUM. Díky EUROPEU jsem pak jako stážistka pomáhala při přípravách Prague European Summitu.

Letos na podzim pak zamířím znovu do Bruselu, zřejmě na tiskové oddělené Evropské komise na tzv. Blue Book.

Ako si našla svoju stáž? Mala si nejaký konkrétny plán alebo nejakú stratégiu pri hľadaní stáže?

Nikdy jsem neměla nějakou propracovanou strategii při hledání stáže. Jednoduše jsem si chtěla „osahat“ co nejrůznorodější práci. Mým snem bylo vždycky pracovat v médiích, ale nestudovala jsem žurnalistiku. O stáž v Euractivu jsem se tak sama proaktivně přihlásila – jednoduše jsem poslala email šéfredaktorce Anetě Zachové se svým životopisem a motivačním dopisem.

O stáži v EUROPEU jsem se dozvěděla na sociálních sítích, kde jsem si všimla, že stáže vypisují dvakrát za rok. Chtěla jsem si dát trochu „pauzu“ po bakaláři a nabrat pracovní zkušenost. Navíc jsem si chtěla zažít práci v think-tanku.

Blue Book je pak jednou z takových již profláklých stáží v institucích. Sama jsem se o ní dozvěděla už někdy na bakaláři. Je to jedna z těch stáží, kde je třeba být strategický. Výběrové řízení je dlouhé a složité a zájemců přespříliš. Sama jsem strávila hodně času výběrem vhodných Units / oddělení, které by mě zajímaly a na které bych se se svým profilem hodila.

Jinak sama pravidelně sleduju nejrůznější portály a profily s nabídkami prací a stáží. Doporučit můžu portál Euractiv Jobs nebo třeba LinkedInový profil Jobs in Brussels . Obecně LinkedIn je skvělým zdrojem, kde se o nejrůznějších nabídkách dozvědět. Navíc tam máme super skupinu Evropky Brno, kam lidé pravidelně sdílí nabídky zejména z toho našeho českého(-slovenského) rybníčku.

Čo ti najviac pomohlo?

Při mojí první stáži to byl určitě můj proaktivní přístup. Moje šéfka Aneta mi pak sama řekla, že to byl jeden z důvodů proč si mě vybrala. A možná i díky tomu jsem pak v Euractivu mohla zůstat jako externí redaktorka. Jakmile jsem navíc trochu „pronikla“ do české unijní bubliny, dozvídala jsem se o různých nabídkách právě díky mé předchozí zkušenosti, což byl třeba případ právě Prague European Summitu.

No a co se týče mojí nejaktuálnější stáže v Evropské komisi, která by měla začít na podzim, tam mi asi nejvíce pomohl můj druhý master. Současně studuji také na College of Europe v Natolinu, která se v evropských institucích do jisté míry „otvírá dveře“. Na tu jsem se dostala díky vládnímu stipendiu . Ne moc studentů o téhle možnosti ví, takže bych ráda poslala tenhle tip dál.

Ráda bych tady taky vyzdvihla fakt, že Fakulta sociálních studií, a zejména pak naše katedra, vytváří skvělé prostředí pro to na stáže se vůbec hlásit. Stáže se dají proměnit v kredity a počítají se do celkového počtu kreditů.

Ako si sa rozhodovala, že na akú stáž sa prihlásiť?

Jak jsem už zmínila, chtěla jsem si osobně vyzkoušet co nejrůznorodější práci, abych si osvojila různé dovednosti – od komunikačních, analytické, výzkumné až po organizační. Podle toho jsem si pak hledala různé příležitosti.

V poslední době si taky pozice vybírám podle toho, jak se k nim hodí můj profil. V mém případě pokukuju po komunikačních pozicích nebo po pozicích, které se věnují vztahům se Spojeným království, což je téma, které pokrývám už v podstatě od bakaláře. To jsem si mohla ale dovolit až po tom, co jsem nabrala více zkušeností.

V čom teda spočívalo výberové konanie? Ako to prebiehalo?

Výběrové řízení se lišilo pozice od pozice, začínaly ovšem obvykle všechny stejně – životopisem a motivační dopisem. Často jsem pak byla pozvaná k pohovoru, kdy některé byly více formální, některé méně. Ty více neformální byly spíše o tom, že mi druhá strana popisovala, jak stáž probíhá a co se ode mě bude očekávat. Naopak v případě těch více formálních, které zpravidla trvají 30 a více minut, jsem se musela více připravovat.

V první části se vás budou často ptát na vaši motivaci, velká část je pak věnovaná vašim odborným znalostem a v neposlední řadě můžete natrefit na typické „HR“ otázky jako „Jaká byla největší výzva, se kterou jste se setkali ve svém pracovním nebo akademickém životě, a jak jste ji vyřešili?“. Ty vás mohou v ten moment překvapit, ale pokud se nad nimi zamyslíte, dá se i na ně dopředu připravit.

Pravděpodobně nejsložitější a nejdelší proces byla stáž v Evropské komise. Zde největší počet uchazečů vypadne už v prvním kole a to většinou kvůli špatně vyplněné přihlášce.

Ako si sa na to výberové konanie pripravovala?

Jako první jsem si snažila ujasnit, proč vlastně vůbec stáž chci. Jak mě může právě tahle stáž posunout blíž k mojí vysněné kariéře. A především co já sama očekávám, že se naučím a přinesu. Zde jsem si také znovu pročetla svůj motivační dopis a i životopis, abych si připomněla, jaké úkoly jsem měla v předchozích zkušenostech na zodpovědnost.

Pokud se jednalo o jeden z techničtějších pohovorů, snažila jsem si udělat malý přehled těch nejnovějších událostí, které se tématu týkaly. Tohle ale může být velké úskalí. Na nějaké specifické pozice se dají témata odhadnout. Při výběrovém řízení do EUROPEA se mi ale hůře odhadovalo, co bych mohla dostat za otázky. Na konci této stáže jsem pak seděla při výběrovém řízení mých nástupců a teď už bych věděla, jak se připravit.

V neposlední řadě bych určitě nepodcenila „proklepnout“ si ty, kteří vás budou na pohovoru zpovídat. I rychlý LinkedIn search vám napoví, kam může konverzace směřovat, podle toho, jakými pozicemi si prošli vaši, snad budoucí, kolegové a kolegyně. Navíc můžete najít společné talking points – že jste studovali na stejné škole, pracovali ve stejném městě nebo znáte nějaké společné kontakty. To může být moc fajn při neformální části pohovoru.

Stretla si sa počas stáže s nejakými prekážkami? Ak áno, ako si ich prekonala.

Asi nejproblematičtější pro mě bylo najít si během jednoho měsíce ubytování v Bruselu. O řadě stáží se dozvíte na „poslední chvíli“. Takže jsem se dostala do situace, kdy jsem přijela do Bruselu a prvních čtrnáct dní své stáže jsem neměla kde bydlet. Na druhou stranu bylo fajn chodit a prohlídky bytů osobně a ne jen přes telefon a facebookové skupiny.

V jeden moment jsem taky potřebovala kariérní radu – zda v Bruselu zůstat nebo ne. Rozhodování to nebylo jednoduché. Ačkoli mám ve své rodině velkou podporu, kariérní radu mi poskytnout nemohli. Měla ale velké štěstí na své nadřízené (i ty bývalé), na které jsem se mohla kdykoli obrátit a vždy mi pomohli se v té unijní džungli zorientovat. A tak jsem se nakonec v Bruselu nezůstat a dokončit magisterské studium v Česku.

Spätne keby si si mala hľadať stáž znovu a urobil by si niečo inak?

Asi bych začala dřív. Myslím si, že mě v tomhle docela zbrzdila pandemie, kdy byla škola, tak i nejrůznější příležitosti, zavřené. Díky praxi jsem si po bakaláři uvědomila, že už nechci studovat Mezinárodní vztahy, ale chci se zaměřit právě na Evropky.

Zároveň ale vím, že každý má svoje tempo a je úplně v pohodě se plně soustředit na studium. Toho jsem si užila ve druhém a třetím semestru a vlastně mě až samotnou překvapilo, že mě baví být šprtem. Na bakaláři jsem rozhodně jela jen na zelená pole v ISu. To se na magistrovi změnilo.

Zpětně jsem se navíc dozvídala o dalších příležitostech – třeba jak získat podpůrné finance z fakulty.

Ještě bych ráda vyzdvihla dobrovolničení a jakékoli aktivity ve studentských spolcích. Je to super příležitost, jak se zapojit do chodu fakulty a zároveň získat první kolonku do svého životopisu. Navíc řada institucí oceňuje, když vidí, že jste se zapojili do (komunitního) života kolem sebe. Takže i do spolků bych se teď hrnula s větší vervou. Sama jsem se stala členkou Studentské sekce IIPS až na magistrovi.

Čo by si poradila študentom, ktorí teraz hľadajú stáž a ktorí majú z toho procesu obavy?

Je potřeba obrnit se a nenechat se odradit odmítnutím. Sama jsem byla odmítnutá z řady nabídek, o které jsem velmi stála. Některá výběrová řízení navíc trvají opravdu několik měsíců. Asi nejdéle jsem čekala na vyjádření z Evropské rady, kde se mě k pohovoru pozvali až po třech až čtyřech měsících. Na některé pozice se čeká ještě delší dobu.

Jak jsem ale už zmínila, myslím si, že je občas potřeba být opravdu proaktivní a místy trochu drzý. Sama nemám ráda slovo „network“, ale bohužel u nás v oboru je to nezbytná součást toho, aby „se člověk někam dostal“. Pokud už si nějaké kontakty svojí usilovnou prací nasbíráte, nebojte se je použít. Napište ten jeden email, zajímejte se, zavolejte, kontaktujte někoho na LinkedInu. Uvidíte, že lidé to ve většině případů ocení a rádi s vámi budou sdílet svoje zkušenosti a možná později i nabídky.

Kateřina Horáková je studentkou magisterského programu Evropská studia na FSS MUNI a European Interdisciplinary Studies na College of Europe ve Varšavě. Na Masarykově univerzitě absolvovala Mezinárodní vztahy a Anglícký jazyk a literaturu. Během bakalářského studia absolvovala stáž v Euractiv.cz, kam dodnes přispívá jako externí redaktorka. Na magisterském stupni pak stážovala v bruselské kanceláři think tanku EUROPEUM nebo při přípravách Prague European Summitu. Byla také členkou studentského spolku SSIIPS. Na podzim se chystá zpět do Bruselu na stáž v Evropské komisi.

Užitečné odkazy