Môžeš mi prosím povedať, kde si absolvoval svoju stáž?

Měl jsem štěstí a stáže jsem absolvoval hned dvě. Minulý jarní semestr jsem strávil jako Schuman Trainee v Evropském parlamentu v DG EXPO (External policies) v oddělení pro komunikace. A teď na podzim jsem byl na Velvyslanectví ČR v Římě, kde jsem působil v Politické sekci.

Ako si našiel svoju stáž?? Mal si nejaký konkrétny plán alebo nejakú stratégiu pri hľadaní stáže?

Na rozdíl od kolegů v předchozích rozhovorech za mými přihláškami nebyla žádná hlubší strategie. Ke stáži mě dovedla spíše série spolu na první pohled nesouvisejících rozhodnutí. Jsem ale přesvědčený, že bez nich bych se do EP nikdy nedostal.

Pokud bych neodešel ze své tehdejší práce, neodletěl do USA na Work & Travel, kde jsem si srovnal myšlenky a získal i větší finanční svobodu při rozhodování o budoucích krocích, a kdybych nezměnil magisterský obor, pak bych se do EP asi nikdy nedostal. Hned v prvním semestru na Evropských studiích jsem se totiž dozvěděl o stážích v institucích EU. Na bakaláři jsem studoval žurnalistiku a politologii, a tam jsem o této možnosti nikdy neslyšel. Evropky mi tedy otevřely dveře do úplně nového profesního světa.

Ako si sa o tejto možnosti dozvedel? Kde si hľadal informácie?

Krátce před termínem pro odevzdání přihlášek Europe Direct na fakultě pořádal seminář o možnostech stáží a prací v EU, kam jsem šel. Tam jsem v ruce poprvé držel papír, kde bylo všechno podrobně sepsáno. Když jsem ze semináře odcházel, emoce, která převládala nebylo nadšení, ale spíše frustrace. Psali jsme tam totiž EPSO testy na nečisto a poté, co jsem absolutně vyhořel u prostorové představivosti, výrokové logiky a matematiky, jsem byl přesvědčený, že instituce EU budu sledovat maximálně tak v televizi. Špatnou náladu mi zlepšila až videa vtipného Jeana Claudea Junckera pod vlivem dobré nálady. To vždycky zabere. K vystřízlivění ze špatné nálady mi pomohlo i zjištění, že pro přijetí na stáže do institucí není zapotřebí test psát, takže jsem se nakonec nenechal odradit.

Důležité bylo taky okolí. V prvním semestru jsme měli super podpůrnou partu kamarádů a jedna kolegyně mi řekla, že mám zkusit Schumana, protože je jednodušší se tam přihlásit. Tak jsem to zkusil a vyšlo to.

Můj případ je ale velice specifický, jelikož jsem se o stáži dozvěděl až na poslední chvíli. Z praktického hlediska proto doporučuji sledovat stránky EP gestmax , kde se v říjnu a květnu otvírají stážistické pozice v EP. Na LinkedINu pak o možnostech stáží pravidelně informuje paní Jaroslava Plšková z Ministerstva vnitra. A stáže ve všech institucích EU zveřejňuje i EPSO na svém LinkedIN profilu. A pro stáže na českých ambasádách je k dispozici tento skvělý dokument , kde je zveřejněno mnoho stážistických pozic všude po světě.

Čo ti najviac pomohlo?

Myslím, že na ambasádu do Říma bych se asi nedostal, pokud bych v životopise neměl kolonku se zkušeností ze stáže v EP, protože jsem do té doby k Itálii neměl žádný vztah. Důležitým faktorem byla bezesporu i dlouholetá touha poznat diplomacii z blízka.

Naopak do EP bych se nedostal, pokud bych v životopise neměl zmínku o práci ve zpravodajství v České televizi v Brně. Můj profil v té době byl ve skrze čistě mediální, podle toho jsem si vybíral i pozice. Hledal jsem pouze ty, které měly zaměření na média nebo komunikace. Takže asi doporučuji vybírat konkrétní pozici podle toho, jak odpovídá vašemu profilu a tomu, jakou práci či jaké stáže jste v minulosti dělali. To je velice důležité.

Ako si sa rozhodoval, že na akú stáž sa prihlásiť?

Do Evropského parlamentu jde poslat celkem tři přihlášky. Dvě jsem poslal na DG for Communication. Tam jsem ale nikoho nezaujal. Do užšího výběru jsem se dostal až v DG EXPO v Communication and Outreach Unit a zpětně jsem za to rád. Byl jsem součástí malého týmu, díky čemuž jsem se dostal k mnoha různorodým úkolům, které nebyly zaměřené čistě na komunikace, ale i na vnější vztahy EP. Díky tomu byla má práce i hodně politická, jelikož byla přímo navázaná na činnost některých výborů a všech parlamentních delegací, což mi vyhovovalo. Navíc jsem měl mladou a progresivní šéfovou, která zvládala obrovské množství práce, takže stačilo stát při ní, sledovat, pomáhat a učit se. Už jen tím mi toho hodně předala.

V čom teda spočívalo výberové konanie? Ako to prebiehalo?

Nejprve je zapotřebí odevzdat všechny potřebné dokumenty (životopis, motivační dopis, etc.), a potom je potřeba velká dávka trpělivosti, protože člověk dlouho čeká. Po několika týdnech se dozvíte, zda jste byli zařazeni do užšího výběru (pre-selected), a pokud ano, tak se další postup v každém DG a každé Unit trochu liší. Někde pohovor mají, někde ne a vybírají pouze podle životopisu nebo motivačního dopisu. Já jsem pohovor měl a myslím, že ten byl při mém výběrovém řízení rozhodující.

Ako si sa na to výberové konanie pripravoval?

Byl jsem trochu omezený tím, že Google mi při mé přípravě moc nepomohl. O mé unit se toho nedalo moc zjistit. Očekával jsem ale, že padne řeč na to, jaké mám zkušenosti s médii, zda jsem někdy sám něco tvořil či případně, jaké umím používat editovací programy. Na malý papír jsem si proto sepsal asi pět bodů, které jsem při rozhovoru chtěl vyzdvihnout. Head of unit pak při dialogu zmínila i geografické zaměření jejich práce, zejména pak Ukrajinu a západní Balkán, a vzhledem k tomu, že o prvním jsem psal bakalářku a v Srbsku mám kamaráda z Erasmu, kterého občas navštěvuji, tak jsme si měli o čem povídat. Na konci pětačtyřiceti minutového rozhovoru jsem pak měl docela dobrý pocit. Ve zkratce, osvědčila se mi příprava, ale i tematická flexibilita při pohovoru podle toho, jakým směrem se konverzace ubírala.

Stretol si sa počas stáže s nejakými prekážkami? Ak áno, ako si ich prekonal.

Napadá mě asi jen ubytování. To je fakt peklo, pokud člověk na místě nikoho nezná, je třeba hledat hodně dopředu a být obezřetný, zejména pak na FB a Whatsapp skupinách. Tam je plno podvodníků, kteří z vás chtějí jen vytáhnout peníze.

Na místo překážek mě ale čekalo plno pozitivních překvapení. Před odjezdem do Bruselu jsem si ostatní stážisty v EP představoval jako přemotivované a nekolegiální. Ale mýlil jsem se. Neříkám, že nebyli ambiciózní. To samozřejmě byli, zároveň ale všichni kolegové v našem DG byli velice nápomocní, ochotní a hodní. Trávili jsme spolu dost volného času a s některými z nich jsem pořád v kontaktu.

Před odjezdem na ambasádu v Římě jsem uvažoval nad tím, jaká asi zevnitř je česká státní správa. Přestože všichni na Velvyslanectví ČR v Římě byli časově hodně vytížení a byli zavaleni množstvím úkolů, byli féroví, přátelští a ochotní věnovat čas mým zvídavým otázkám. Moc rád jsem za debaty s kolegou, který předtím působil sedmnáct let v Bruselu a v době výběru eurokomisařů a členů jejich kabinetů se mnou sdílel zákulisní informace z procesu. Obrovsky jsem čerpal i z práce pro zástupce velvyslance Jiřího Jílka, zejména pak díky jeho ochotě sdílet své zkušenosti, znalosti a omezený čas. V neposlední řadě jsem vděčný i za debaty s velvyslancem Janem Kohoutem.

Spätne keby si si mal hľadať stáž znovu a urobil by si niečo inak?

 Určitě ano. Mnohem víc a důkladněji bych se věnoval životopisu a motivačnímu dopisu. Něž jsem na stáži v Parlamentu skončil, pomáhal jsem vybírat nového stážistu nebo stážistku. Přečetl jsem díky tomu desítky životopisů a motivačních dopisů kandidátů, kteří se na pozici hlásili. Při tom obrovském množství zájemců, kteří se do všech institucí EU hlásí, je potřeba být při psaní CV selektivní a vybírat zejména to, co má napojení na konkrétní pozici. Motivační dopis by pak neměl být pouze CV v psané podobě, v tom se opakovaly skoro všechny přihlášky, které jsem četl. Je potřeba odlišit se od ostatních.

Na Schuman stáže se totiž hlásí zpravidla víc než stovka lidí a berou pouze jednoho. Proto je potřeba být kreativní, originální při strukturaci textu, variantou je i narativní psaní nebo zaměření se pouze na vybrané aspekty ze CV, které v motivačním dopisu dále rozvineme. Univerzální rada ale asi neexistuje. Je dobré odlišit se a něčím zaujmout. Sám ale při psaní motivačního dopisu vždycky trpím.

Pro další tipy si můžete třeba poslechnout podcast , který jsem pro EP jako stážista vytvořil a kde se s mými bývalými kolegy bavíme o tom, jak si vybrat pozici a jak uspět při výběrovém řízení. Nahrávali jsme i díl o tom, jak Schuman stáž vypadá v praxi a v úplně poslední části se věnuje tomu, jak si v Bruselu najít práci .

Čo by si poradil študentom, ktorí teraz hľadajú stáž a ktorí majú z toho procesu obavy?

Je to klišé, ale jak jsem říkal na začátku, mně se oplatilo dělat kroky do neznáma. Vyměnit obor, pokud vám nesedí, nebo zkoušet různé stáže, aby člověk zjistil, co ho baví, co mu jde líp a co naopak méně.

A ve vztahu ke stážím v evropských institucích je určitě nutná nějaká předchozí zkušenost a vytrvalost. Kolega Chorvat z jiného DG se hlásil na sedmkrát. Mnoha kolegům to vyšlo až na potřetí. Takže bych to určitě zkoušel opakovaně. Navíc my jakožto zástupci střední a východní Evropy máme tu “výhodu“, že jsme podreprezentovaní a hlásí se nás málo. EU však musí pozice obsazovat proporcionálně. Kandidát z Lucemburska, Slovinska nebo Česka tak nakonec při finálním rozhodování, které má v kompetenci HR oddělení, může přeskočit Itala nebo Francouze, kterých se zpravidla hlásí mnoho

Karel Solař je studentem magisterského programu Evropská studia na FSS MUNI. Předtím na stejné fakultě absolvoval žurnalistiku a politologii. Bakalářská stáž ho dovedla do České televize, kde následně přes rok pracoval jako asistent editora. Na stáži v Evropském parlamentu v DG EXPO (External policies) zařazením v Communication and Outreach Unit se věnoval komunikacím zahraničních otázek. V Římě působil v Politické sekci Velvyslanectví ČR. Teď je zpátky v Brně a dodělává magistra.