Nové články Moniky Brusenbauch Meislové a Simony Dianové: Představení modelu konceptualizujícího konstrukci post-rozpadové dynamiky a zkoumání apelů strachu v kampani za brexit
Monika Brusenbauch Meislová publikovala článek s názvem „Navigating the Uncertainties of Post-disruption Dynamics in Discourse: A Case Study of EU-UK Security Relationship After Brexit“ v časopise JCMS: Journal of Common Market Studies. JCMS je špičkový multidisciplinární časopis, který vede debaty o evropské integraci a komparativním regionalismu. Článek představuje model, který konceptualizuje diskurzivní konstrukci dynamiky po rozpadu, kterou podporují a reprodukují dotčené strany, a její potenciál (ne)přispět k budoucí spolupráci. V pojetí brexitu jako prvotního případu širšího fenoménu postrozhodovacích kontextů aplikuje Monika tento model na empirický případ bezpečnostní spolupráce mezi Evropskou unií (EU) a Spojeným královstvím (UK) po brexitu s cílem odhalit, jak byly úvahy o opětovném zapojení a odpojení v souvislosti s brexitem v kontextu bezpečnostních vztahů mezi EU a UK diskurzivně artikulovány vládou UK a Evropskou komisí v období 2016-2023. Zjištění ukazují, že navzdory nedostatku hmatatelných opatření a zdánlivě nepřetržitému řetězci promarněných příležitostí plnila institucionální produkce diskurzu vůči potenciální budoucí spolupráci do značné míry podpůrnou funkci. Zároveň tento článek upozorňuje na přetrvávající důsledky neshod vyvolaných brexitem.
Článek je volně přístupný a můžete si jej přečíst zde .
Také naše doktorandka Simona Dianová a Monika Brusenbauch Meislová publikovaly článek v časopise British Politics - uznávaném časopise, který nabízí fórum pro výzkum v oblasti britských politických studií. Pod názvem „ Scaring for the greater good? Discursive construction of fear appeals in the Brexit referendum campaign“, článek se zabývá apely strachu v kampani za setrvání v EU během referenda o brexitu v roce 2016. Zkoumá toto téma jedinečným způsobem diskurzivní optikou a zdůrazňuje potřebu nuancovanějšího čtení diskurzu založeného na strachu v kampani za setrvání v EU nad rámec širokého obrazu, který často nabízí dosavadní literatura. Simona a Monika identifikují vzorce diskurzivní konstrukce apelů strachu prostřednictvím analýzy a interpretace jejich makrodiskurzivního i mikrojazykového obsahu a strategií. Za tímto účelem pracují s datovým souborem veřejných vystoupení devíti předních účastníků kampaně za setrvání v EU (Cameron, Osborne, Hammond, Mayová, Truss, Corbyn, Alan Johnson, Sturgeonová a Clegg) a využívají smíšený metodický přístup, který kombinuje systematickou kvalitativní obsahovou analýzu s diskurzně-historickým přístupem kritické analýzy diskurzu. Článek má zároveň širší relevanci než jen v případě brexitu, neboť diskurz založený na strachu stále přetrvává (zejména v souvislosti s pandemií Covid19 nebo klimatickými změnami). V důsledku toho studie kriticky rozebírá i praktické důsledky komunikace založené na strachu politických elit.
Článek je k dispozici zde .
